SRÍLANSKÝ PŘÍBĚH - jedno asijské dobrodružství
I. Dny předtím, aneb, jak to všechno začalo
„Chce to změnu“, řekl jsem si.. Všechny ty ošklivé události, které jsem si v roce 2007 prožil, napomohly trošku bláznivému nápadu. I když není dlouho po vánočních svátcích a já bych měl být pln elánu a dostatečně odpočinut, nestalo se tak. Poslední měsíce mého života se na mě dost podepsaly, dost mě vyčerpaly, ale změna je život, jak se říká. A proto, chce to pořádně si vyčistit hlavu, chce to změnu!
Každým rokem jsem se v zimních měsících vydával alespoň na týden lyžovat a oddychnout, ale letos nebylo bohužel s kým a ani kam a proto to chce změnu! Letos vymyslím něco nového, něco šíleného, něco úžasného! Letos se vydám do světa! Pryč z tohoto uspěchaného konzumního světa, pryč! No jo, ale kam? Raději hodně daleko, předaleko... Což takhle poznat novou zemi, nové lidi, nové kraje, nové řeči? Ale kam? Evropa? Ne, tam je teď zima a rozdíl skoro žádný. Amerika? Hmm, to asi zatím ne, to je moc nákladné. Afrika? To ne, tam už jsem byl dvakrát, ale určitě se tam vrátím. Austrálie? Strašně daleko, snad to někdy vyjde.. Antarktida? Brrrr.. Ta je pro mě asi nedostupná. A co Asie – prostě Ejža? Áno, to bude ono! Tam jsem byl jen kousínek (Sinaj), tam se vydám! Ale kam a kdy? No, raději do tepla a to co nejdříve! Takže... Indie? Vietnam, Laos, Kambodža, Thajsko či jinam? Indie? To až jindy. O komuzemě (komunistické země) zatím zájem nemám, Thajsko?
To je moc všední, tam jezdí všichni. Kambodža? Barma? Indonésie? Malajsie? No, tam se určitě taky někdy podívám, ale já se vydám na ostrov, kde lze najít mnoho různých kultur, mnoho zajímavého! Áno! Vydám se na ostrov Cejlon, tedy na Srí Lanku! Sice tam je občanská válka mezi Sihnálci a Tamilskými tygry, ale ta už je 23 let. No, raději se těm nebezpečným oblastem vyhnu. No tak šup! Jak na to? Sbalit kufr, koupit zájezd? Neee, to už ne, batoh stačí a letenka taky – ať je sranda... Rychle na vakcínky, sehnat si průvodce od Lonely a tradáá.. A tak to všechno začalo..
II. Těsně před a začátek cesty
Sakra, sakra, nějak se to tam začíná vařit! Chudák ministr, odnesl to, tygři do toho začínají šlapat. No nic, to se snad zvládne... A tak balím (batoh) :-)). Rodiče byli hodní a slíbili, že mě hodí na Florenc, kde naskočím do žlutého speciálu SA a hurá do Franku. Jakš takš stíhám dodělat poslední věci, úkoly, zakázky a už je tu pátek! To to uteklo. A večer mám odfrčet! Poslední přípravy, běh po bytě, vzpomínám si na to, co jsem ještě zapomněl a už jedeme do Prahy. Následuje loučení s rodiči a poděkování za odvoz a už stepuju na stanovišti č. 0 směr Amsterdam. Brrr, to je kosa, už abych byl v teple :-). Autobus má cca 30 min. zpoždění, ale to je v pohodě, nedivím se, jede z Brna po D1. Jízda byla pohodová, cca 7,5 hodiny se zvládlo v klidu, skoro jako letadlem (čaj, noviny, video..), smekám! Student Agency je prostě solidní a rychle vzkvétající společnost, jen tak dál! A už jsem ve Franku am Main. První stanice město a druhá airport, vystupovat!...:-)
III. Fraport & let
Tééda – to je gigant! Mraky odletů a příletů po celý den. Prostě 8. největší letiště na světě, snad se tady neztratím :-) Času dost, udělám tedy pár snímků. Let UL558 má plánován odlet ve 20:20 do Colomba. Mám tedy cca 10 hodin času, uff... No, číst mám co, zkusím se naučit pár slovíček sinhálsky:-) Také se těším na novou knížku od Paulo Coelha – Pátá hora. Celý den na letišti, to unavuje, uff.. A tak tahám svoji novou knížku a potápím se do děje. Neustále kolem proudí mraky lidí, no, někde se těch 52 miliónů za rok nabrat musí, že :-)
Zvládl jsem lehčí sváču, poslat a také přečíst! pár SMSek, z nichž některé byly velice příjemné a byly od někoho, na kom mi poslední dobou moc záleží, a už stojím ve frontě u check-in. Bohužel se při odbavení
dovídám, že letadlo bude mít 1 hodi
nu zpoždění. No, co se dá dělat, nějak se snad zabavím. Paráda, letenka „vyjetá“ z PC prošla a já už mám boarding pass. Loučím se s báglem, snad se ještě shledáme:-) Odbavující slečna povídala „a jiné zavazadlo nemáte? Opravdu?“, já na to „ano!, tu ledvinku na foťák a knížku, přece“:-)) Myslím, že 9,5 kg těžký bágl bohatě stačí. ½ obsahu, ne li ¾ tvoří fotovýbava :-) Je 18 hodin, tak ještě chvilku počkám a pak půjdu proběhnout bezpečnostní kontrolou. Asi ještě zkusím něco nacvakat. Téda, ten Fraport, to je teda megaletiště, jak asi vypadá airport v Atlantě? Trochu to trvalo, ale už sedím v obřím Airbusu, shodou okolností hned vedle nějakých čechů. Rychlá seznamovačka a pokec po celou cestu, fajn. Tento Airbus je celkem vybaven, ale nejmladší nebude, vše se kolem klepe :-) No, ale pohled na srílanské letušky to vynahradí:-) Letadlo má kamery na trupu a monitor před každým místem, tak to bude hezká podívaná! Už si to rolujeme k runwayi, pěkná dálka to je. Šup a už pálíme nahoru, před námi je cca 10 hodin letu. Chvilku po vzletu je podávána večeře, prostě klasika, pořád do nás něco tlačej. Trošku spánku, četba průvodce, četba cestopisu zapůjčeného od páru vedle a najednou už jsme nad Indií. Za chvilku budeme přistávat.